Dorazíme před halu a tam postává v hloučkách zatím asi
jenom padesát holek.Dojdeme se zařadit za ně.Ahoj já jsem Martina,přitočí se k nám jedna holka.Těší mně já jsem Barča a tohle Bára.

Kam máte lístky? K podiu a ty?Taky,to je super aspoň tam budu někoho znát skoro všichni tady mají lístky dozadu.

Jaká je tvoje oblíbená písnička? Zeptám se Martiny.No moje nejoblíbenější je Pleas be mine.A tvoje je jaká oblíbená? Skoro všechny nejraději mám I am what I am a A little bit Langer.

S Martinou jsme si povídaly asi do čtyř pak začali pouštět dovnitř. Ohlidnu se za sebe.

Ty jo ani jsem si nevšimla kolik se tu nahromadilo holek.Běželi jsem dost rychle a tak jsme měli dobrá místa od podia.Hala se rychle začala plnit.Několik minut po sedmé hodiny se všechno

zhaslo a na podium vypustili umělou mlhu.

V tu chvíli jsem myslela, že asi ohluchnu, jaký se ozval ze všech stran řev.Přes celou halu zazněli první tóny nějaké písničky, ale přes ten křik nebylo slyšet co je to za píseň.

Asi po minutě jsem rozpoznali písničku Mandy.S Bárou celou dobu tancujeme a zpíváme.Nemůžu odtrhnou oči od Nicka pořád se na něj musím dívat.Myslím, že on se na mně taky dívá, ale nedivila bych se že bych si to jen nalhávala, jsem unešená tou hudbou ale i jimi samotnými.Zpívají snad úplně všechny písničky co kdy napsali

vždy pár rychlejších a pak nějakou pomalou .Po hodině a půl hraní z nich tečou čůrky potu a tak ohlašují 10 minut přestávku,povídám si s Bárou a Martinou.Druhou půlku koncertu začínají moji oblíbenou písničkou A little bit longer.Ani si to skoro neuvědomím a už je konec.Rychle s Barčou a Martinou pospícháme na autogramiádu ty jo máme to ale štěstí jsme tam celkem brzo je tam jen málo lidí.Čekáme asi tři čtvrtě hodiny a pak na nás konečně přijde řada!!Jako první jdeme za Nickem.Je uplně úžasnej, hezky se na mně usmál a já myslela že se roztaju.Ten jeho úsměv je dokonalej.Za deset minutek už máme podepsané všechny a jdeme spokojeně za babičkou.Bára byla úplně vedle z Joeho a celou dobu nemluvila o ničem jiném.Já se jen usmívala.

Zapla jsem mobil a hned se mi celej rozpípal.

Psala mamka ať jí jak budu moc zavolám,Filip datum kdy se jede na vodu a Kája jestli nechci jít tenhle týden do kina.Všem jsem odpověděla a dál poslouchala Báru.

Pondělí ráno:

Sedím v odletové hale a už se nemůžu dočkat, až budeme na místě. Viděla jsem ten hotel v katalogu je naprosto překrásný.

Výzva pro cestující linky OK345 do Atén k nástupu do letadla. Začneme se zvedat.Mami do Atén? Já
myslela, že jedeme na ten ostrov, Milós? No to jo, ale musíme letadlem do Atén a potom trajektem na Milós, protože tam nemají letiště přizpůsobené na mezinárodní linky-odpoví mamka.To tam dorazíme daleko později, než jsem čekala.Doufám že se ještě stihnu projít po komplexu.Potom se už jen pohodlně posadím, dám do uší MP4 a pomalu usínám.Probudí mě až potlesk, kterým lidé z letadla od mnění pilota.

Dojedeme do hotelu a hned se jdu přihlásit na recepci.

Dobrý den jsme Barbora…….

ÁÁÁ vy budete ta pomoct na poslední chvíli-Ano to asi budu já.

Takže máte pokoj číslo 830, vybalte si a v sedm se důležitá schůzka animátorů dole v hale buďte tam přesně.O.K

Mami,tati jdu na pokoj odpočnout si uvidíme se později,papa!

Po patnácti minutách jsem konečně našla pokoj, hodila věci na postel a šla se projít.

Šla jsem po pláži a najednou uviděla takovou malou cestičku která vedla kousek chroštím a nakonec se tam vyloupla taková malá chatrč zastrčená v takové malinkaté zátoce.

Stranou od hotelu byl tam krásný výhled na moře.Sedla jsem na terasu a koukala na moře.

Za deset sedm jsem se sebrala a šla na schůzku.Seznámila jsem se s ostatními, byli super Lilian-angličanka,Tom-španěl,Kate-italka a ještě hodně dalších lidiček.

Když všichni odešli já ještě zůstala a učila se tanec hotelu co se tančí vždycky po nějaký soutěži a večer.Dneska ještě nebudu účinkovat jen se dívat jak to chodí a zítra dopoledne hned začnu.

Šla jsem se na pokoj připravit, umyla a vyfoukala jsem si hlavu vzala sukni a do rozpuštěných vlasů jen dala brejle.

Přišla jsem do jídelny a našla rodiče.Sedla jsem si k nim a vyprávěla co bylo na schůzce.

Asi po deseti minutách za mnou přišla Lilian, že Kate je špatně a že potřebujou s něčím rychle pomoct jestli bych teda mohla začít už dneska.

Nooo oo asi jo o co jde?

Pojď se mnou.

O.K

Večer na pokoji:

Dneškem teprve začali úžasné prázdniny!!

Když za mnou Lilian přišla, myslela jsem, že po mně nebude chtít něco tak úžasného.Dnešní večer bylo na programu karaoke a protože kate přišla o hlas tak jsem jí musela nahradit, mohla jsem si vybrat jakou jsem chtěla písničku.Po dlouhém rozhodováním (když říkám dlouhém myslím tím asi 5 minut, které jsem na to měla)jsem se rozhodla pro song This is me od Demi.

Zpívala jsem jako předposlední.Po hodině jsem úplně vyklepaná vyšla na podium a okamžitě mně oslepilo světlo.Stoupla jsem si asi doprostřed podia a už začala zpívat.

I've always been the kind of girl
That hid my face…..

Po první sloce mně konečně přešla tréma a já zpívala tak jak mně to učili sedm let na hodinách zpěvu=D.

Když jsem dozpívala sloku druhou říkala jsem si panebože a kdo teď bude zpívat tu část co zpívá Joe Jonas??No fajn, třeba jí zvládnu, když už jsem se nadechovala, že začnu z opony vyšel a začal zpívat……