Ahojky…tenhle díl je o něco kratší než ten první, ale snad to nevadí…

Ve sprše jsem ještě stále uvažovala o vysněném ostrově. Čím víc jsem nad tím přemýšlela, tím mi to přišlo absurdnější, že by vybrali mě, zrovna mě. Určitě je na světě mnohem víc lidí, kteří mají skvělou angličtinu, mnohem větší zkušenosti s potápěním a určitě větší zkušenosti s řízením týmu.

Abych si trochu vyčistila hlavu, rozhodla jsem se, že se půjdu místo procházky proběhnout s Trenem.

O TÝDEN POZDĚJI

Když jsem se vracela z nákupu vybrala jsem schránku a zamířila k bytu 10.  Odemkla jsem a Tren hned vyběhnul a skočil se zablácenýma tlapkama na mojí postel. Sakra Trene! Včera jsem vyprala povlečení. Padej! (možná vám už došlo, že  Tren není žádnej andílek).Tren zklamaně odešel do svého pelíšku, a uraženě na mě koukal. To dělal vždycky, když jsem odmítla si s ním hrát. Uklidila jsem nákup a hodila povlečení do pračky. Nastal čas trestu pro Trena….koupání….. nesnášel ho.

Po tom, co jsem dala do kupy celej byt a sebe, jsem se konečně dostala k poště. První obálka….výpis z banky…hmm super. Druhá obálka…..dopis od mého kamaráda z Ameriky, pak taky pár letáků, ale co to? Vyjeveně koukám na uplně neznámou adresu s asi 5 známkama. Co to sakra může bejt?? Roztrhla jsem obálku a ……áááááááááá……..jsem pozvaná na pohovor pro výběr správce ostrova. Radostí začnu tancovat a skončím až poté co se kopnu o roh postele.

Pohovor je v Los Angels 7. dubna v 14:00. Ale to je už za týden!!!! Takže to znamená, jupí, Trene letíme do Ameriky. Přiskočím k němu a začnu ho zběsile drbat na bříšku. Kouká na mě sice jak na blázna, asi je z toho dost vyděšenej, ale nijak se nebrání. Raduje se semnou.

Ahojky…tenhle díl je o něco kratší než ten první, ale snad to nevadí…